Cílem každého českého fotbalisty, který se dříve nebo později představí v nejvyšší české fotbalové soutěži Synot lize je zaujmout natolik, aby s pomocí svého hráčského agenta získal co nejatraktivnější angažmá v zahraničním klubu.
Termínem „atraktivnější“ přeloženo finančně co nejlepší. Je to motivace naprosto přirozená a logická. Problémem je to, že ne každému se to podaří a poslední sezóny ukazují, že v zahraničí nenaplní očekávání svoje, agenta i fotbalové veřejnosti i mnozí z těch, kteří zahraniční angažmá získají.
V posledním období mě zaujala bilance českých fotbalistů, kteří získali angažmá v klubech německé Bundesligy, protože ta bilance jejich úspěšnosti je hodně negativní a já jsem přesvědčen, že to není náhoda nebo jen shoda nepříznivých okolností. Jejich seznam není složité vytvořit, ale já se v tomto svém zamyšlení budu věnovat fotbalistovi, kterému se podařilo v jedné z nejkvalitnějších fotbalových soutěží, kterou určitě německá Bundesliga je, uplatnit a jsem přesvědčen, že ani dnes ještě tento fotbalista neřekl poslední slovo.
Tím fotbalistou je odchovanec Viktorie Plzeň Vladimír Darida, dnes hráč Herthy Berlín. Do Německa přestoupil v létě 2013 z Plzně do méně známého klubu z Freiburgu. Ve Freiburgu i v ambicióznějším klubu z hlavního města Německa se stal hráčem základní sestavy a navíc důležitým hráčem týmu. Generální manažér Herthy Berlín pan Preetz o Vladimíru Daridovi a jeho přínosu pro současného zaměstnavatele prohlásil toto: „Stal se srdcem a plícemi naší hry“. Pokud se nad smyslem této pro Daridu výstižné věty zamyslíte, tak ta v jeho případě hovoří za všechno.
Darida je totiž v Bundeslize fotbalistou, který v utkáních naběhal nejdelší vzdálenost ze všech klubů a jejich hráčů dohromady. Konkrétně 193 km, což dělá průměrně na utkání 12,87 kilometrů. A to je nejen velmi nadprůměrná hodnota, ale také jedna z příčin, proč se český reprezentant Darida, na rozdíl od jiných hráčů dokázal prosadit v německé nejvyšší soutěži. Současný fotbal na mezinárodní úrovni se totiž bez odpovídající kondice úspěšně hrát nedá.
Jenže to samo o sobě by nestačilo. Současný fotbal vyžaduje komplexní hráče maximálně připravené po všech stránkách. Kromě skvělé kondice nesmí být fotbalista líný ji v utkání uplatnit a nešetřit krokem. Ale ani to by nestačilo. Špičkový fotbalista musí umět efektivně pracovat s míčem, především v rychlosti, musí být kreativní a pohotový v řešení herních situací, zkrátka musí umět hrát fotbal. Dalším předpokladem jsou silové schopnosti, které zvyšují úspěšnost v osobních soubojích. Tohle všechno fotbalista Vladimír Darida může svému zaměstnavateli nabídnout. Dnes už totiž nestačí mít na vysoké úrovni jen některé z pojmenovaných kritérií, proto i technický fotbalista musí umět a být ochoten podstupovat a vyhrávat osobní souboje a naopak silový a kondičně výborně vybavený fotbalista musí také umět ovládat míč. Darida splňuje předpoklady ve všech parametrech, a proto v Německu uspěl.
Nic z toho by ještě Daridovi nezaručilo prosadit se v soutěži, jakou je Bundesliga bez klíčového předpokladu. To všechno musí být totiž navíc podloženo výbornými osobnostními vlastnostmi, jeho mentalitou a charakterem. Přiznám se, že na tuto oblast charakteristiky člověka a samozřejmě i fotbalisty já dávám velký důraz, protože bez silné psychiky, zdravého sebevědomí a naopak přiměřené pokory, ctižádosti, ambicí, vítězné mentality a týmového cítění, zkrátka bez vůle, morálky a pracovitosti se žádný sportovec nedostane na vrchol.
Velmi důležitou roli při odchodu fotbalisty do zahraničí hraje jeho motivace. I pro Bundesligu platí, že v každém týmu je velká konkurence hráčů na každý post a pokud u jakéhokoliv hráče, který přestoupí z klubu, kde měl jistotu startu v základní sestavě, jednoznačně převažuje finanční motivace nad tou sportovní, tak v tomto náročném konkurenčním prostředí se lehce spokojí se svojí smlouvou a pozicí i mimo základní sestavu. To ovšem rozhodně není případ Vladimíra Daridy o čemž svědčí i jeho úspěšná iniciativa přestoupit po sestupu týmu Freiburgu do II. Bundesligy do ambicióznějšího klubu, v tomto případě do Herthy Berlín. A i tam, v týmu, který je po podzimní části soutěže v tabulce na skvělém 3. místě se stal důležitým hráčem a není vyloučeno, že se sportovně posune ještě dále. To ukáže budoucnost, kterou může ovlivnit blížící se EURO 2016 ve Francii a jeho výkony na něm.
A i když jsem s Vladimírem Daridou jako trenér nikdy nepracoval, tak jsem přesvědčen z jeho výkonů na hřišti, způsobu vyjadřování v médiích i z vlastního odhadu a ze znalosti jeho průběhu fotbalové kariéry, že v tom všem má Vladimír Darida jasno, a proto je tam, kde je, a proto je úspěšnější, než jiní. Těm jiným možná nechybí nic z fotbalových předpokladů, ale zcela určitě mnohé z těch osobnostních. A bez nich to opravdu nejde. Já mám Vladimíra Daridu zařazeného obrazně řečeno ve stejné skupině s Pavlem Nedvědem, Petrem Čechem nebo Jaromírem Jágrem a dalšími sportovci, kteří se ve svém oboru dostali až na své maximum. Bohužel ta opačná skupina by byla daleko početnější a byla by v ní zřejmě převaha fotbalistů.
Vladimír Darida se dokázal prosadit i za situace, kdy nebyl ve výběrech mládežnických reprezentačních týmů. Možná i díky některým zdravotním problémům, které měl. Jenže i díky nim možná poznal, že pro to, aby se dokázal prosadit v konkurenci jiných musel dřít více, než oni. Zkrátka všechno si musel vydřít a vybojovat. A to mu do fotbalového, ale zcela jistě i toho osobního života dalo hodně, a proto je dnes tam, kde je. V dorosteneckých kategoriích nehrál vůbec, za ČR U20 jen jedno utkání a vstřelil v něm branku, za ČR U21 5 utkání a dvě branky, za ČR „A“ dosud 31 utkání a 1 branka. Zdravé sebevědomí prokázal i ve Freiburgu, kde v loňské sezóně vstřelil 6 branek, z toho 5 z pokutových kopů.
V současném klubu Hertha Berlín hraje v základní sestavě pravidelně, ale posunul se v základním rozestavení, na rozdíl od působení ve Freiburgu, o pozici výše, na post podhrotového hráče. Tam totiž může uplatnit lépe svoji kondiční vybavenost, pohybuje se na velkém prostoru včetně finální fáze v pokutovém území soupeře. Zřejmě i proto vstřelil v podzimní části sezóny 3 branky v Bundeslize a 2 v Poháru DFB ze hry. Kromě toho zde může více uplatnit i skvělou střelu ze střední vzdálenosti, čehož často využívá. Pracovat pro tým i po ztrátě míče, tedy v defenzívě odvádět černou práci je pro něj samozřejmost.
Vladimíra Daridu jsem považoval již od začátku jeho působení ve Viktorii Plzeň za po všech stránkách nadějného fotbalistu a jeho uplatnění se v 3. týmu tabulky Bundesligy pro mě není překvapením. Je to logický výsledek jeho fotbalových i lidských kvalit a já jsem přesvědčen, že ještě neřekl, pokud mu bude sloužit zdraví, poslední slovo.