Už při přehledu utkání 8. kola naší nejvyšší fotbalové soutěže Synot ligy bylo zřejmé, že los svedl proti sobě atraktivní dvojice. Např. souboj tradičních rivalů Jablonce a Mladé Boleslavi usilujících o medailové a tedy pohárové umístění, souboj našich aktuálních pohárových zástupců Viktorie Plzeň a Liberce, moravské nováčkovské derby Olomouc proti Zlínu, střetnutí týmů z Moravy (Slovácko, Brno, Jihlava a Baník Ostrava) proti týmům z Čech (Dukla Praha, Bohemians Praha, Příbram a Teplice). Nad všemi těmito atraktivními souboji však čněl ten nejatraktivnější a historicky nejznámější mezi pražskými „S“ a to Slávií a Spartou.
Toto měření sil mělo o to zajímavější náboj, že se hrálo v době, kdy Sparta patří k tomu na klubové úrovni nejlepšímu u nás a Slávia po letech ekonomického a tím i sportovního tápání se tzv. znovu narodila a vydala se pod novými majiteli na cestu prosperity a tím i sportovního úspěchu. Karty byly tedy rozdané jasně, favoritem je sice Sparta, ale Slávia bude velmi těžkým soupeřem i díky atmosféře, která v klubu po vzpomínaných událostech panuje. To všechno se potvrdilo.
Slávia Praha toto velmi prestižní utkání vyhrála 1:0, což ovšem podle mého názoru ještě nevystihuje skutečný poměr sil na hřišti ve prospěch Slávie. Hráči Slávie byli po všech stránkách lepší a vyhráli zaslouženě. Co si máme pod termínem „po všech stránkách“ představit? Tak konkrétně: červenobílí byli na utkání skvěle připraveni mentálně, takticky i fyzicky. Ještě konkrétněji? Tak prosím.
Každý hráč Slávie byl odhodlán nechat na hřišti všechny svoje síly, všichni se obětovali do posledního zbytku sil pro tým, aby nezklamali vyprodaný stadion převážně svých příznivců. Hráči Slávie byli dravější, rychlejší, agresívnější než mdlí a pomalí hráči Sparty. Trenér Uhrin mladší zvolil správnou taktiku neumožnit hráčům Sparty jejich kombinační hru a narušovat jejich rozehrávku už na polovině Sparty. To platí koneckonců na každého soupeře, ale daleko těžší je to realizovat. A to hráči Slávie zvládli výborně. Důrazně dostupovali hráče Sparty s míčem, byli daleko živější a vydrželi tento fyzicky náročný způsob hry až do konce.
Sparta? I toto utkání ukázalo, že Sparta hraje sice na oko sympatický fotbal, ale takový se už dnes na špičkové mezinárodní úrovni nenosí. Hráči Sparty jsou sice dobří fotbalisté, míč je opravdu poslouchá, ale tomu všemu chybí dravost, rychlost, pohyb, agresivita, přímočarost. A to všechno měla tentokrát Slávia. Proto v dnešním srovnání Sparta prohrála.
A branka Slávie? Hrubá chyba obránce Hybše mě vůbec nepřekvapila. Nebylo to totiž poprvé, kdy řešil herní situaci před vlastním pokutovým územím riskantně bez zřetele na bezpečnost. V předchozích utkáních mu to několikrát se štěstím vyšlo a soupeř to nepotrestal, Slávia ano. Podobné úlety mívá i Costa a Holek. I proto Sparta dostává dost branek. Shrnuto podtrženo. V derby pražských „S“ vyhrálo překvapivě, ale zaslouženě dravé, rychlé, důrazné a odhodlané mládí Slávie nad pomalou, ospalou a zkušenou Spartou.
Neméně kvalitní a dramatické utkání bylo vidět v Doosan aréně v Plzni. Liberec tam sice prohrál 2:1, ale potvrdil, že jde pod trenérem Trpišovským správnou cestou, a že jeho výborné výsledky v Synot lize i Evropské lize nejsou náhodné. Tým se jeví velmi soudržně, v Plzni nemohlo nastoupit hned několik důležitých hráčů, ale na hře Liberce to znát nebylo. Dokonce se po brance Shali v 55. minutě po rychlém protiútoku liberečtí ujali vedení. Domácí nakonec s pomocí skvělých diváků skóre otočili v poslední čtvrthodině na 2:1. I tady se potvrdilo, jak důležité je mít k utkání dostatečně široký kádr vyrovnaných hráčů, protože to byla podle mého názoru hlavní příčina obratu v závěru utkání, kdy do hry trenér Viktorie Krejčí poslal Kovaříka a Mahmutoviče. Tuto možnost i díky vzpomínaným absencím trenér Liberce neměl a to rozhodlo.
Zmínit se musím ještě o jednom hráči, který mě velmi překvapil. Tím byl pravý záložník Plzně Petržela. Nemyslím svým moravským dialektem, ten já znám dokonale, ale skvělým výkonem. Milan Petržela je sice již dnes velmi zkušeným hráčem, ale často mi připadal hodně zmatený v řešení herních situací, do kterých se díky své rychlosti dostává. Tentokrát ovšem dokázal míč uhrát i ve velké rychlosti a hlavně dokázal efektivně situace řešit. Svůj výkon korunoval asistencemi na obě branky Viktorie, kdy si počínal na svoje poměry velmi chladnokrevně a přesně, a proto efektivně.
Překvapivý výsledek se zrodil i v Jablonci, kde vyhrála Mladá Boleslav 1:2. Překvapivý je nejen výsledek, ale především rozdíl ve výkonu obou soupeřů. Hosté totiž vyhráli zcela zaslouženě a dokázali to i přes vyrovnávací branku Jablonce po nesprávně odpískaném pokutovém kopu. Hned za několik minut totiž také z pokutového kopu vrátili vedení na svoji stranu a utkání dovedli do vítězného konce bez velkých problémů. Hráči Jablonce mě velmi zklamali, podobně jako tým Sparty jablonečtí byli ve srovnání s hráči Mladé Boleslavi pomalejší, nepřesní a bez šťávy. Za zmínku ještě stojí, že do utkání v průběhu druhého poločasu zasáhla letní polila Mladé Boleslavi Milan Baroš, tak uvidíme, zda ještě během podzimu se protlačí do základní sestavy. Jednoduché to mít nebude vzhledem k formě celého týmu i ofenzívních spoluhráčů.
Moravské derby mezi Olomoucí a Zlínem bylo současně utkáním loňských účastníků FNL (Fotbalové národní ligy), tedy derby nováčků Synot ligy. Při pohledu na tabulku by nikdo nevěřil, že tyto týmy jsou nováčci, protože je v tabulce dělilo 6 bodů a 9 příček (Zlín 4. a Olomouc 13. příčka). Konečná dělba bodů po remíze 1:1 je vzhledem k průběhu utkání ziskem především pro Zlín, který v utkání prohrával od 58. minuty 1:0 po brance zkušeného Ordoše, navíc hned v 61. minutě přišel o vyloučeného stopéra Hájka po druhé žluté kartě. Jenže v 67. minutě dovolili hráči Sigmy Korešovi vyrovnat a do konce utkání se na remíze 1:1 už nic nezměnilo. V situaci Sigmy je to velice zbytečná ztráta dvou bodů, které vzhledem ke svému postavení v tabulce nutně potřebuje.
V dalších utkáních týmy z konce tabulky nedokázaly bodovat na hřišti soupeře a pomoci si tak ve své složité situaci. Prvním z nich byl tým Bohemians, který prohrál nejtěsnějším rozdílem 1:0 na Slovácku. Bylo to vyrovnané utkání možná i díky rozsáhlé marodce domácího týmu. Místo zkušených hráčů Doška, Valenty, Rady, Kaloudy, Daníčka nastoupili mladí odchovanci a o to cennější je tato výhra. Potvrdil to i domácí trenér Habanec. Naopak trenér Pivarník zkritizoval své svěřence zejména za výkon v prvním poločasu.
Další nutné body potřebovala Jihlava, ale v Příbrami prohrála dokonce 4:1. Utkání rozhodl již nástup do utkání, když ve 23. minutě domácí vedli 3:0. Za stavu 4:0 ve druhém poločasu hosté z Jihlavy jen snížili na 4:1. Určitě je třeba zmínit i střelce branek Příbrami. Trenér Tobiáš totiž musel nahradit nejlepšího střelce Bednáře, což se mu náramně povedlo. Do útoku nasadil středové hráče Rezka a Pilíka a druhý jmenovaný se mu odvděčil hattrickem, prý prvním v kariéře. Zajímavostí je, že každou branku vstřelil jiným způsobem. Svou první střelou uvnitř pokutového území, druhou hlavou a třetí střelou za hranicí pokutového území.
Třetím týmem, který se pohybuje dokonce až na samém dně prvoligové tabulky je Baník Ostrava. Ani ten v Teplicích neuspěl, když rozhodující a jedinou branku v utkání obdržel asi deset minut před koncem. Ostravští údajně chtěli navázat na zlepšený výkon před týdnem doma s Jabloncem, ale v Teplicích dokázali jen dobře bránit, ale bohužel jen do 80. minuty. Nechci se opakovat, ale Baník Ostrava je v kritické situaci a utkání v příštím kole na stadionu ve Vítkovicích s tradičním rivalem Sigmou Olomouc sice nebude mít takovou publicitu, jako derby pražských „S“, ale pro oba týmy bude velmi důležité pro další vývoj na konci tabulky.
V posledním utkání 8. kola na pražské Julisce se zrodilo velké překvapení. Domácí Dukla Praha v něm prohrála s Brnem 1:2. Konečný výsledek se rodil docela zvláštním způsobem. Domácí Dukla se totiž ujala vedení po brance, kterou obdivuhodně viděl možná jen pomezní rozhodčí. Přiznám se, že ani já ani televizní experti si netroufli posoudit, zda v dané situaci byl míč celým objemem za brankovou čarou. Nicméně do šaten se šlo s vedením Dukly 1:0. Jenže ve druhém poločasu stál na správném místě dvakrát v minulém kole probudivší se kanonýr Brna Řezníček a konečný výsledek otočil na 1:2 pro Brno. I tady se potvrdilo, jak důležitá je sebedůvěra a trpělivost. Řezníček totiž prvních 6 kol nevstřelil branku, minule to protrhl a najednou mu to tam padá a v posledních dvou kolech skóroval 4 krát. Tím zajistil svému týmu 6 bodů.
V 8. kole si našlo cestu na stadiony cca 46 tisíc diváků, což je průměr okolo 5,5 tisíce na utkání. Jenže tento průměr hodně navýšily návštěvy na Slávii 18 a v Plzni 11 tisíc. Průměr ze zbývajících stadionů nepřekročil 3 tisíce.
Tentokrát se nedařilo ani střelcům, kteří vstřelili jen 19 branek.