Hned v prvním kole Synot ligy se děly zajímavé věci

Fotbalová sezóna 2015 – 2016 se rozjíždí na několika frontách. Předkola evropských klubových pohárů jsou v plném proudu a máme za sebou i první kolo naší nejvyšší fotbalové soutěže Synot ligy. A jak už v titulku tohoto komentáře tvrdím, událo se mnoho zajímavých věcí. V tomto kole zaujal nejen počet vstřelených branek 29, ale i několik vyjímečných událostí.

Např. jsme viděli vstřelit branku přímo z rohového kopu (Kukec z Baníku Ostrava do sítě Brna), viděli jsme střelecký hattrick v podání veterána Libora Doška ze Slovácka do sítě Dukly Praha, viděli jsme neuvěřitelný finiš Olomouce v nastaveném času v utkání v Teplicích, když srovnala skóre 0:2 na remízu 2:2, viděli jsme bodové zisky obou moravských nováčků na hřištích soupeřů (Olomouc bod v Teplicích a Zlín hned tři na Bohemians), viděli jsme pouze tři týmy, které v tomto kole neskórovaly (jedním z nich byla i favorizovaná Sparta).

Mě nejvíce zaujala jedna možná trochu ukrytá statistika. V současném fotbalu se nestává často, aby mužstvo, které v utkání vstřelí první branku nedotáhlo utkání k zisku tří bodů, tedy k výhře. A v tomto kole se to stalo hned v polovině utkání, tedy ve čtyřech. Konkrétně Dukla se na Slovácku ujala vedení, ale po závěrečném hvizdu rozhodčího svítilo na ukazateli skóre 4:3 pro domácí, v Brně se vedení ujal hostující Baník Ostrava, ale nakonec prohrál 2:1, v Liberci se ujala vedení hostující Mladá Boleslav a tři body zůstaly nakonec v Liberci po výsledku 4:2 a posledním případem, kdy vedoucí gól neznamenal zisk tří bodů bylo utkání v Teplicích, kde domácí vedli ještě v 90. minutě o dvě branky a po skončení utkání se drželi za hlavu, protože hosté stačili vyrovnat na 2:2. Celkový dojem z tohoto kola mám i pozitivní z toho pohledu, že mám pocit, že se fotbal v podání našich prvoligových týmů o kousek zrychlil, že se přibližuje pomalu, ale jistě tempu, které vidíme ve vyspělejších zahraničních ligách a to je dobře. Zkrátka bylo toho hodně a nyní postupně k jednotlivým utkáním.

Největší pozornost byla upřena zcela jistě na Spartu Praha, která si jela pro tři body do Jihlavy, ale protože nedokázala vstřelit branku, tak tam o dva body přišla. Ten výsledek je překvapivý už i vzhledem k nevýrazným výkonům a výsledkům Jihlavy v přípravě. I tady se potvrdilo známé pravidlo o tom, že výsledky v přípravě nemusí odpovídat skutečné formě týmu. Očekávání Sparty jsem upřednostnil před Plzní proto, že Plzeň jsme již viděli v Superpoháru a navíc v kádru Sparty se přes léto objevilo několik zajímavých cizinců a k tomu ještě trenér Ščasný provedl některé zásadní změny v základním rozestavení a ve výběru hráčů. Navíc se svými záměry ani netají a v médiích je docela pravdivě komentuje, což je vždy pro média vděčným tématem. Utkání probíhalo podle předpokladů, Jihlava se správně zaměřila na důslednou defenzívu, kdyby chtěla hrát se Spartou otevřenou partii, tak jasně prohraje. Tomu odpovídalo i procento držení míče 90:10 ve prospěch Sparty. Ta čísla se mi zdají neuvěřitelná, nedivil bych se, kdyby byla chybná. Takový poměr jsem ještě nezažil a když naopak k tomu přidám počet střel na branku 4:3 pro Jihlavu, tak to na první pohled nemá logiku. Ale fotbal je v současné době o přímočarosti a rychlosti po zisku a ztrátě míče a přímočarost Spartě dost chybí. Proto bránící soupeř stihne včas ucpat mezery v obranném postavení a vstřelit mu branku je náročnější. V předchozím komentáři jsem změny ve hře a rozestavení pod trenérem Ščasným hodnotil pozitivně a stále věřím, že se postupně přidá i větší efektivita v podání vstřelených branek.

Viktoria Plzeň porazila ve své Doosan aréně pražskou Slávii 2:1, ale výkon měl k ideálu ještě daleko. Utkání jsem celé neviděl, ale i v sestřizích jsem viděl, že Slávia měla na to, aby minimálně vyrovnala. Domácím hráčům pomáhal vyprodaný stadion, což se v Plzni stává již samozřejmostí. Obě branky vstřelila Viktoria hlavou (Kolář a Mahmutovič) po centrech z křídelních prostorů, zprava Rajtoral a zleva Limberský.

Dalším favoritem a podle mého názoru vážným na titul je Jablonec. Ten cestoval k utkání s překvapením loňské sezóny do Příbrami. Vyhrál 3:2, když po celé utkání byl ve vedení a domácí jen snižovali. Potvrdilo se, že velkými posilami týmu Jablonce jsou střelci Wágner a Tecl. Všichni tři favorité Synot ligy v tomto týdnu zahajují svoji cestu do skupinové fáze evropských pohárů a předpokládám, že jim budeme všem držet palce bez rozdílu klubové náklonnosti. Já tedy určitě.

Dalším z pohárových zástupců českého fotbalu je Liberec. Ten porazil Mladou Boleslav 4:2 v utkání, které mělo určitě výbornou úroveň a tím nemyslím jen počet šesti vstřelených branek. Hra Liberce se mi moc líbila, hráči se snažili o rychlý přechod do protiútoku po zisku míče ať už rychlým vedením míče nebo rychlým dlouhým míčem za obranu soupeře. U Liberce mě zaujalo několik příchodů hráčů tzv. „last minute“ , jako např. Rabušic na hostování z italské Verony a Kerbr ze Slovácka. Mladá Boleslav nastoupila bez tří ofenzívních tahounů Skaláka, Baroše a Chramosty. Skalák šel na hřiště po hodině hry a vstřelil branku, Baroš a Chramosta na poslední čtvrthodinu, ale prohře ani oni nezabránili. Na pohybu Baroše jsem pozoroval určitou rezervu v rychlosti a dynamice, což je zřejmě ještě znak určité míry nedotrénovanosti. Zkrátka znám ho jako lehkonohého hráče a tím ještě v této chvíli není, což je logické. Po vyřazení z předkola Evropské ligy to není vůbec radostný začátek nové sezóny.

Jak už jsem vzpomenul, neuvěřitelná ztráta dvou bodů postihla tým Teplic. Vést 2:0 na domácím stadionu v 90. minutě a nevyhrát je rarita, která se stává vyjímečně, ale i to fotbal přináší. Před hráči Sigmy Olomouc je třeba smeknout, ale je jasné, že hlavní příčinou tohoto zvratu byli domácí hráči i trenér. Fotbalová zkušenost říká a my to hráčům za stavu 2:0 připomínáme, že vedení o dvě branky je daleko zrádnější, než vedení o jednu branku. Jsem totiž přesvědčen, že při vedení jen 1:0 by tepličtí hráči a trenér tento zvrat nepřipustili a byli by ostražitější. Proč do toho zahrnuji i trenéra? Protože i na něm bylo evidentní, že už má o výsledku a zisku tří bodů jasno. Při posledním střídání v 90. minutě, tedy krátce před obdrženými brankami si s úsměvem povídal se střídajícím velmi dobře hrajícím Vondráškem a tak trochu ho už moc nezajímalo, co se děje v té chvíli na hřišti. A proč by to jeho hráči neměli cítit stejně nebo alespoň podobně. Připadlo mi, že Vachouška a Potočného, další dva klíčové domácí hráče, které střídal nejdříve už šetřil na další utkání. V teplickém týmu mě zaujali Vondrášek, Potočný, zkušený Vachoušek i pro mě neznámý Breite. On i liberecký Bartošák potvrzují, že i ve druhé lize se dají najít zajímavé typy hráčů. Abych byl upřímný, tak v týmu Sigmy mě nepřesvědčil kanonýr Halenár, i když v prvním poločasu se podílel na několika nebezpečných protiútocích. Ve druhém už byl neviditelný.

Smeknout klobouk musím v tomto komentáři ještě jednou. To, co dokáže v 37-mi letech kanonýr Slovácka Libor Došek je neuvěřitelné. Hned v prvním kole se mu povedl střelecký hattrick a potvrdil, že ho tým potřebuje, i když už si klub sehnal za něj náhradu v podobě hráče černé pleti jménem Koné. Slovácko přestřílelo Duklu 4:3, i když Dukla měla výborné výsledky v přípravě, ale Libor Došek byl proti tomu, aby pokračovaly i na Slovácku.

V tradičním Moravském derby v Brně překlopila výhru na svou stranu domácí Zbrojovka v utkání s Baníkem Ostrava až v 88. minutě z pokutového kopu, který proměnil nejzkušenější hráč Brna Pavel Zavadil. Zajímavostí tohoto utkání byla branka Baníku přímo z rohového kopu, který zahrával Kukec. Ani to však na bodový zisk nestačilo, což nepřidá ostravským hráčům na klidu do dalších utkání.

Administrativně postoupivší Zlín veze tři body z pražského Dolíčku, když vyhrál díky brance obránce Pazdery jak jinak, po rychlém protiútoku. Přesto, že i já považuji Zlín za jednoho z adeptů na sestup, i když mu to nepřeji, tak hráči Zlína tyto prognózy správně využili jako motivaci ukázat všem, že se mýlí.

Na konci tohoto komentáře jsem zaznamenal ještě jednu zajímavou statistiku. Přesto, že jsem před zahájením Synot ligy tipoval kandidáty na sestup především moravské týmy (Baník, Zlín, Olomouc), tak v tomto prvním se bodově proti tomuto názoru doslova vzbouřili. Nastoupili ve čtyřech utkáních se soupeři z Čech a získaly 8 bodů (2 výhry, 2 remízy a k tomu prohra Baníku s moravským Brnem). Cenné jsou body s pražskými celky Spartou, Duklou a Bohemians. Uvidíme, jak to bude v dalších kolech, ale v tom prvním se bylo na co dívat.

Komentáře nejsou povoleny.