Máme za sebou již 6. kolo GL a to je vždy prostor ke sledování různých sérií. Ať už pozitivních, tak i negativních. Jako trenér jsem na tyto součty novinářů byl alergický, protože je vždy více zajímaly série negativní. Mě zaujaly i ty pozitivní.
Na první pohled jsou evidentní série bez výhry nebo bez porážky. I při letmém pohledu na tabulku GL je zřejmé, že bez prohry se drží hned tři týmy. Podle očekávání Plzeň a Sparta a překvapivě Teplice. První dva jmenované týmy by dokonce neztratily ani bod, kdyby ve vzájemném souboji neremizovaly bez branek. Pokud jde o Teplice, tak to je asi pro všechny velké překvapení, protože kromě série šesti utkání bez prohry tepličtí hráči nastříleli nejvíce branek 18, což je dokonce o jednu branku více, než nejofenzivnější mužstvo GL Plzeň. Trenéru Ščasnému se evidentně vyplatila sázka na fotbalisty z Afriky (jsou tam hned tři) a navíc tím, že nehrál v začátku soutěže v základní sestavě Mahmutovič, tak jej donutil k maximálním výkonům a ten je dosud se šesti brankami nejlepším střelcem nejen Teplic, ale celé GL. Už teď se těším na jejich utkání s dvěma nejlepšími našimi týmy Plzně a Sparty ve 12. a 13. kole GL.
Vedoucí Plzeň vyhrála na Slovácku 3:1, i když Slovácko podalo v této sezóně před plným stadionem asi nejlepší svůj výkon. Podle očekávání trenér Vrba využil, po úterním náročném utkání kvalifikace Ligy mistrů, svého dostatečně početného kádru hráčů a dovolil si několik hráčů šetřit na středeční odvetu v Mariboru. Místo Horvátha, Čišovského, Petržely a Wágnera nastoupili Ďuriš, Hejda, Rajtoval a Tecl. V závěru utkání nastoupil i rekonvalescent Bakoš. Z výčtu těchto hráčů je zřejmé, že takové „náhradníky“ by si přál každý trenér v GL. I na této variantě „točení“ kádru hráčů je vidět, jak se postupně zkvalitňuje hráčský kádr Plzně, což již dlouhodobě funguje u špičkových evropských týmů. Většina těch našich si na takové možnosti musí zatím nechat zajít chuť.
Nechat si zajít chuť na mistrovský titul by si určitě nepřála pražská Sparta. To by musela podobně systematicky tvořit svůj tým, jako Plzeň. Je evidentní, že tak efektivně se jí to nedaří a svoji koncepci v tomto směru stále mění. Po odchodu starších, zkušenějších a tedy dražších hráčů, při pohledu zvenčí, ustoupila z této, podle mého názoru, správné cesty. Ta totiž nenese výsledek okamžitě, proto vyžaduje i notnou dávku trpělivosti. Ideální je, když přijdou i okamžité výsledky, ale to se Spartě nepodařilo především tím, že se nekvalifikovala do Evropské ligy. V utkání s Příbramí se v základní sestavě objevil Bořek Dočkal a nevedl si špatně. Tomáš Ujfaluši ještě údajně není připravený k utkání. Jeho herní výpadek, díky operaci kolene, byl dlouhý a sám jsem na něj zvědavý, kdy nastoupí a jak se jeho přítomnost na hřišti projeví na nových spoluhráčích. Ve Spartě věří, že pozitivně, jinak by tam nebyl.
V utkání s Příbramí Sparta vyhrála přesvědčivě 4:0, což je již sedmý takový výsledek v šesti kolech GL. Podle výsledku to nevypadá, ale Příbram Spartu dlouho trápila a o přesvědčivém výsledku rozhodl až příchod útočníka Bednáře na hřiště. Vstřelil dvě branky v 84. a 89 minutě. Samozřejmě to byla pro novináře „nahrávka“ na velké téma nasazování tohoto útočníka jen do závěrů utkání. Na zajímavosti tomuto tématu přidal samotný hlavní hrdina Bednář. Přiznal, že mu těch několik minut na hřišti vadí, a že by chtěl nastoupit v základní sestavě. Kdo by nechtěl, hráče chápu. Ale jsem také trenér a je mi jasné, že trenér Lavička přemýšlí jinak a bude zajímavé, jakou strategii zapojení útočníka Bednáře do utkání zvolí v dalších utkáních. Trenérovi Lavičkovi se evidentně vyplácí nasazování Bednáře v závěrech utkání. Již několikrát totiž svými brankami zajistil týmu Sparty zisk tří bodů a to je pro trenéra rozhodující. Trenér se rozhoduje v zájmu celého týmu, hráč většinou řeší jen svoji osobu. A tak to je i v případě Bednáře. Navíc nikde není napsané, že pokud by hrál Bednář od první minuty, tak bude střílet branky. V závěrech utkání je v určité nezanedbatelné výhodě. Obránci soupeře jsou již unavení a to je šance pro něj. Od začátku by byla menší.
Podobným příběhem je případ útočníka Švancary. Ten odešel z rodného Brna, protože nebyl spokojený s minutovými úseky, kdy jej trenér Grmela pustil na hřiště. Hráč to viděl jinak, ale já souhlasím s trenérem. I moje oko si všimlo, že Petr Švancara má určitou nadváhu a to není dobrá vizitka. Navíc hráče vidí denně na tréninku a zřejmě nesplňuje jeho představy. Dnešní fotbal vyžaduje spoustu předností, které Petr Švancara nemá. Je sice fotbalista-šoumen a hračička, ale to je málo. I tady to hráč vnímá ze svého pohledu a trenér z pohledu týmu. Trenér Straka, podobný šoumen na trenérské lavičce si jej k sobě do Příbrami vyžádal a teď Švancara již ve třetím utkání nenastoupil v základní sestavě a týmu to zřejmě evidentně nevadí. Opět bude zajímavé sledovat sestavu Příbrami v dalších utkáních. Zda „s“ nebo „bez“ Švancary.
Dalším zajímavým mužstvem v tomto kole byla Slávia Praha. Bohužel pro ně, jen tím, zda odmazali další hrozbu pokuty. To se hráčům povedlo, když v brněnském azylu porazilo nováčka ze Znojma 1:0. Bohužel mám takový pocit, že Znojmo to bude mít v GL moc těžké. Už teď je jediným týmem bez vítězství, jinými slovy série bez vítězství je na čísle šest a obávám se, že za chvíli na ně do Brna nepřijede ani těch cca 1.500 diváků.
Další zajímavé série jsou opět negativní a týkají se utkání bez výhry. Těch je několik a brněnská Zbrojovka ji má nejhorší v tom, že už čtyřikrát za sebou prohrála, tedy nezískala žádný bod.. Ty ostatní týmy, Slovácko a Dukla 4x a Olomouc a Jihlava 3x „pouze“ nevyhrály. Ještě zajímavější jsou negativní série Dukly Praha a Brna v tom, že obě se zrodily bezprostředně po velmi vydařených výsledcích. Dukla porazila 4:0 (4 branky Pospěch) Olomouc a potom nic, Brno porazilo 5:1 Bohemians a potom opět nic. Nabízí se vysvětlení v určitém uspokojení a to se týká i střelce Pospěcha.
V té souvislosti mě napadá, zda opětná euforie po výhře Baníku Ostrava s Brnem, kterou vidím v médiích ve prospěch Baníku není škodlivá. Podobná totiž nastala po výhře Baníku nad Mladou Boleslaví a následovaly tři prohry 0:4. Asi by trenéři měli hráčům zakázat číst noviny.
Poslední zastavení si dovolím u utkání Olomouc v. Jablonec. Přiznám se, že jsem očekával, že po smolném, ale náročném utkání Jablonce s Betisem Sevilla ve čtvrtek bude pro Olomouc nedělní termín výhodou. Jenže na hřišti to vypadalo, že s Betisem hrála Sigma. Mužstvo mi připadalo, ve srovnání s Jabloncem, vyčpělé, málo agresivní, bez šťávy. A kdyby Jablonec vyhrál větším rozdílem, než 1:0, tak by to určitě odpovídalo dění na hřišti. Mám pocit, i když se mi to neříká snadno, že tam v Sigmě je něco špatně…
Branek tentokrát mírně ubylo (23), což snížilo celkový průměr na 3,19 na utkání, ale i přes toto snížení je to velmi pěkné číslo a věřme, že GL bude i v dalších kolech tak zajímavá, jako dosud.