Dovolil jsem si v nadpisu tohoto komentáře použít termín „nová“ Sparta, abych naznačil jeho téma, i když vím, že je to „mediální“ termín, který nevymysleli sparťanští trenéři, ale média.

Ten, kdo sleduje český fotbal, si nemohl nevšimnout změn, které v lednu nastaly ve Spartě Praha. Mediální prezentace byla a je tak intenzívní, že si toho určitě všimli i lidé mimo fotbalové prostředí, i když zcela jistě nechápou, o co vlastně jde. Zajímavost na těchto změnách zvyšuje i fakt, že se už potřetí stává hlavní postavou tohoto procesu trenér Jaroslav Hřebík. Dvakrát se mu změny v minulosti ve Spartě prosadit nepodařilo. Přesto, že já jsem je všechny vnímal pozitivně, tak jednou jsem se o jejich nenaplnění přičinil i já. V roce 2002 totiž prohrála favorizovaná Sparta v Jablonci 2:0, přesto, že všichni byli přesvědčeni, že v minulosti „spřátelené“ kluby se „nějak dohodnou“. Trenérem Jablonce jsem byl tenkrát já a to utkání, myslím jeho výsledek, měl hned několik dopadů. Já zmíním jen dva, které se netýkaly přímo mě. Na dálnici u Turnova skalní příznivci Sparty zastavili a napadli autobus s výpravou Sparty a v pondělí byl pak trenér Hřebík odvolán.
I proto mě změny ve Spartě zaujaly a jsem přesvědčen, že efekt bude vyšší, než tenkrát. Především proto, že se změnila k lepšímu atmosféra v klubu směrem k akceptování těchto změn ze strany vedení, realizačního týmu a především hráčů a v návaznosti na ně i příznivců Sparty. To je totiž základní předpoklad k zavádění jakýchkoliv změn kdekoliv. Tenkrát k tomu takto podmínky vytvořeny nebyly.
A je třeba si také říci, o jaké změny vlastně jde. Jednoduše řečeno hrát způsobem, kterým se hraje ve vyspělých fotbalových zemích a být tedy konkurenceschopným nejen v české lize, ale hlavně v evropských pohárech, které chce Sparta hrát a nejlépe v Lize mistrů. Být konkrétní se mi moc nechce, protože jsem přesvědčen, že ani trenéři ve Spartě nedokáží vymyslet něco, co tady ještě nebylo. Při výčtu zásad a principů tréninku v současné Spartě a způsobu hry, jako vysunutý presink, agresívní tlak na míč okamžitě po ztrátě míče, převzetí míče do pohybu, práce s detailem, skloubení stáří a mládí hráčů atd. nenacházím nic, co bychom my, ostatní trenéři nevěděli nebo nepraktikovali ve své trenérské práci. Tím chci říci, že je dobře, především pro samotnou Spartu, že se v ní „ledy pohnuly“. Ale to jsou v současném fotbalu naprosto samozřejmé a nezbytné požadavky a zásady, a proto ve Spartě nepřišli na nic nového. A kdo si to myslel a předpokládal, že teď bude Sparta všechny válcovat, protože dělá fotbal lépe, než ostatní, tak se mýlí a podceňuje kvalitu české trenérské školy. Ta je totiž vysoká, i když se musí potýkat s mnoha problémy, které třeba v Německu trenéři řešit nemusí.

Příspěvek byl vložen dne 20.02.2012 [Pondělí] v 14:21 hodin a zařazen do rubriky Český fotbal. Reakce na tento příspěvek můžete sledovat prostřednictvím kanálu RSS 2.0. Komentáře ani zpětné odkazy nejsou v tuto chvíli povoleny.