Během minulého týdne jsem si několikrát uvědomoval, že nebudu mít ve svém pravidelném komentáři o čem psát. V týdnu se hrála jen utkání Ondrášovka Cupu a ten nikoho moc nezajímá. Platí to zejména od doby, kdy FAČR rozhodla hrát od čtvrtfinále na dva zápasy, zřejmě proto, aby se vyloučil postup týmů z nižších soutěží. Oni totiž i při eventuální výhře doma, v odvetě na hřišti prvoligisty nemají šanci a nehrozí tak situace, která tomuto poháru dodávala na atraktivnosti. Že se do závěrečných bojů probojuje někdo z nižší soutěže.

Další událostí byla vyhlášená kandidatura na post předsedy FAČR pana Paclíka, úspěšného majitele Viktorie Plzeň. Při čtení spekulací o motivech této přihlášky jsem pochopil, že nejen běžná politika není nic pro mě, ale i ta fotbalová. Utvrdily mě o tom navíc konstrukce z tzv. důvěryhodných zdrojů, o angažování skupiny brněnských policistů zvaných „brněnský gang“ ve fotbalové kauze Bohemians x Sigma Olomouc. To jsou všechno věci, které raději nebudu komentovat, i když názor na ně mám. Raději se budu věnovat fotbalu, který v závěru týdne napravil můj děsivý pohled na jakoukoliv politiku.
Na mysli mám další kolo naší nejvyšší soutěže, které nabídlo několik velice zajímavých a atraktivních utkání. V nich padalo hodně branek, dokonce i do sítí domácích mužstev. Bilance je prozatím 13 : 14, ale vylepšit pro domácí ji může dnes Jablonec v utkání s Teplicemi doma na Střelnici. Zaujaly mě především prohry domácích týmů Žižkova s Libercem 1:4, Slovácka se Slávií 1:3 a Sparty s Mladou Boleslaví 0:3.
Proč právě tato utkání? Protože vítězné týmy v nich uplatnily taktickou variantu s hrou na rychlé protiútoky (zkráceně „brejky“), která je často považována za něco nepatřičného a zbabělého. Často slýchávám nebo čtu, že hosté k nám přijeli jen hrát na brejky a my si s tím neporadili a oni nás potrestali. Úsměvnou se mi jeví jedna konkrétní vzpomínka na momentálně hráče Českých Budějovic Rudolfa Otépku. Asi před dvěma lety, jako hráč Baníku Ostrava kritizoval po remíze 0:0 hru Českých Budějovic (byli zalezlí a hráli JEN na brejky). Za půl roku se na ostravské Bazaly vrátil v dresu Českých Budějovic a po výhře 1:0 si lebedil, jak dobře bránili a proměnili jeden z brejků. Chci tím zkrátka říci, že rychlá přechodová fáze po zisku míče je základním předpokladem ke vstřelení branky a tím i dosažení vítězství (společně s přechodovou fází po ztrátě míče) a to platí na celém světě. Není to tedy nic zbabělého nebo opovrženíhodného. Jen je třeba rozlišovat mezi brejky na jednoho osamoceného útočníka, jako třeba u naší reprezentace nebo se zapojením pěti a více hráčů, jako u mužstva Plzně, Liberce, Mladé Boleslavy a Slávie. A právě tyhle týmy mě v tomto kole Gambrinus ligy zaujaly.
Zapomenout nemůžu na branku plzeňského záložníka Petržely, který, po odvrácení standartní situace soupeře, převzal míč kousek od svého pokutového území, přesprintoval s ním celou délku hrací plochy (asi 70 metrů), přitom obešel čtyři bránící hráče soupeře a nezadržitelně prostřelil jejich brankáře. Byla to akce, která bude určitě kandidovat na gól roku.
Krátká poznámka k utkání Sparta – Mladá Boleslav. Bylo podobné, jako utkání Sparty s Libercem. Stejný výsledek, stejný problém Sparty po ztrátě míče. Zdá se mi, že hráči Sparty se chovají v těchto okamžicích dost nedisciplinovaně, jsou hodně zaměřeni na ofenzívu s nedostatečným jištěním dozadu. Není to jen obrana, ovšem ta potom vyznívá nekompaktně, bez zajištění, součinnosti a koncentrace. Mám dojem, že i poslední kritická vyjádření trenéra Haška v klubové televizi, která se dostala do médií, přinesla určitý neklid do kabiny Sparty, v horším případě jsou naopak důsledkem nedobré atmosféry mezi kabinou a trenérem. Běžné to určitě není a po utkání trenér kritiku veřejně, v přímém přenosu, zopakoval. Jsem zvědavý, jak se to ve Spartě bude vyvíjet dále, protože dvakrát za sebou prohrát na Letné 0:3 není hodno Sparty.
Poslední poznámka na závěr se týká hráče Mladé Boleslavy Marka Kuliče. Ve fotbalu se pohybuji dlouho, a proto si dobře pamatuji průběh jeho kariéry. Poprvé jsem jej zaregistroval, jako trenér Ratíškovic, ve druhé lize v dresu Lázní Bohdaneč někdy v roce 2000. V té době, byl dnes 36 letý Kulič talentovaný hráč, bohužel s ne zrovna vzorným přístupem k fotbalu. Jeden čas odešel z profesionálního fotbalu úplně a je dobře, že se opět vrátil. Určitě nelituje ani on a hlavně fotbaloví příznivci, protože v sobotu i ti sparťanští museli ocenit jeho skvělý výkon. V těchto letech a navíc na postu útočníka, je to obdivuhodné. Určitě i on sám teď lituje, že se v mladém fotbalovém věku nechoval odpovědněji, protože mohl dokázat daleko více. Sám to v jednom rozhovoru přiznal, jenže ten ztracený čas nejde vrátit. Na to by měli myslet především někteří dnešní mladí fotbalisté. Podobně bych mohl popsat příběh dalšího fotbalového „veterána“ Jiřího Steinera z Liberce. Teprve německá Bundesliga jej naučila profesionálnímu přístupu ke své práci, k fotbalu a dnes je velkou osobností Gambrinus ligy.
Tento týden bude určitě zajímavější. Stejně, jako všichni příznivci fotbalu, se i já těším na úterní utkání Ligy mistrů, kdy se v pražském Edenu představí FC Barcelona.

Příspěvek byl vložen dne 31.10.2011 [Pondělí] v 14:40 hodin a zařazen do rubriky Český fotbal. Reakce na tento příspěvek můžete sledovat prostřednictvím kanálu RSS 2.0. Komentáře ani zpětné odkazy nejsou v tuto chvíli povoleny.