Ráno tradiční rituál, snídaně, nádraží, vlakem do Basileje. Opět 13 tunelů, ale navíc dobrá zpráva. Podle hesla „Líná huba – hotové neštěstí“ jsem se průvodčího zeptal, na moji ztracenou bundu. Poradil mi, ať v Basileji na nádraží navštívím kancelář, kde se tyto věci evidují. Po vyplnění formuláře a zaplacení 15 CHF slečna v počítači zjistila, že bunda, kterou jsem jí musel nejdříve popsat, se našla. V pondělí při odjezdu do Bernu se tam mám dostavit, takže naděje na její návrat tady je. V této chvíli jsem optimista.

Do svého „domovského“ hotelového pokoje jsem se dostal bez problémů, za chvíli se tu objeví kolega Ondra Prokop, kterému budu sekundovat zítra při utkání Portugalsko – Švýcarsko. Odpoledne jsme jeli na stadion, kde budeme sbírat informace o obou soupeřích a chtěli jsme také sledovat jejich tréninky. Ty byly ovšem přeloženy úplně někam jinam. Důvodem byl stav travnaté plochy po utkání Švýcarsko-Turecko, které se hrálo 40 minut v prudkém lijáku. Shlédli jsme tedy na obrazovce v Média center utkání Švédsko-Španělsko a na hotelu večerní Řecko-Rusko. Spát jsme šli s velkým očekáváním, co nám přinese zítřejší den, kdy hrají naši kluci s Tureckem.

Příspěvek byl vložen dne 14.06.2008 [Sobota] v 23:00 hodin a zařazen do rubriky Denik. Reakce na tento příspěvek můžete sledovat prostřednictvím kanálu RSS 2.0. Komentáře ani zpětné odkazy nejsou v tuto chvíli povoleny.